5 problémů brněnské dopravy

Upozornění: Autor si v článku nebere servítky. Nevhodné pro citlivé povahy, obsahuje hrubé výrazivo.

Úvodem bych rád nastínil, že jezdím autem poměrně často. Ne z vlastní pohodlnosti, ale protože tak trochu podnikám v malé autodopravě. Pokud můžu, využiju kolo nebo MHD. Po nějaké době se mi nahromadilo více myšlenek a tak jsem sepsal tento možná zbytečně dlouhý článek.

1.     Moc aut

Je tu zkrátka příliš mnoho aut. Jakožto rozvinutý stát bohatneme (nebo si půjčujeme) a kupujeme si další a další auta. A proč ne? Kdo na to má, tak si koupí auto, na tom není nic až tak špatného. Ale kdo má na auto, ten je ochoten část svých příjmů investovat i do jeho každodenního provozu. Z čisté pohodlnosti. Je to o svědomí lidí a přesto je to stejně přirozené, jako si vydloubnout v šalině šušeň z nosa. S vyššími příjmy je těžké si nezvýšit životní standard – jistě jste to v minulosti zažili, když se Vám na účtu zvyšují cifry, je prostě těžké je tam nechat tak ležet. A tak lidi jezdí autama a nadávají na ucpaný silnice. Nebo taky ne, já nenadávám. Množství aut je věc, která se dá těžko změnit, ale kdyby se chtělo, tak to jde a už dávno to tak nějak je. Ve většině aut veze jen sám sebe řidič a v už tak zbytečně naducaném SUV se veze další kubík vzduchu, ten se ale má. Nejde však o to zaplnit místo v autě, ale vůbec na individuální přepravu auto nepoužít. Řešením je kolo, nebo aspoň skůtr. Já používám kolo, ale při panické hrůze, kterou by leckdo nepřežil kličkujíc v těch zácpách a provozu, bych si klidně koupil skůtr nebo babetu. Když jedu jen navštívit babičku na druhý konec Brna, bylo by to o dost pohodlnější.

Je třeba pochopit, že stávající šířku ulic pravděpodobně v blízkém časovém horizontu cca 100 let nerozšíříme a tak je potřeba s místem nakládat nějak smysluplně a hospodárně. To se neděje.

2.     Debilní přístup k cyklistice

Bylo už napsáno mnoho, ale je třeba to zmínit. Kolem a kolem v Brně neexistuje žádný racionální přístup k cyklistice. Cyklista je nikým nevolený podčlověk, který zavazí autům. Na cyklostezky není místo, všude, kde se dalo, se ulice zaplnila dalšími pruhy a parkovišti. Ukrojit pruh silnice pro cyklisty, kteří by nerušeně projížděli okolo stojící kolony (která by se tím ku nasrání automobilistů a pro účel jejich přesedlání do sedel a tím taktéž snížení obezity obyvatelstva – sledujte kolik by to mělo skvělých pozitiv!) se zdá jako nemožná věc.

Nějaká banda idiotů vymyslela, že mezi devátou ranní a pátou odpolední (tuším) se nesmí na kole do centra města. To je přinejmenším absurdní – jezdí tam šaliny, auta, taxíky, policajti, dodávky a člověk který své vozidlo pohání svou silou je mnohdy trapně zastaven dementními příslušníky Městapa, co nemaj nic lepšího na práci než vymáhat dodržování tohoto dementního nařízení. Pokud se v pěší zóně dovedou nechaoticky pohybovat auta, šaliny atp., proč by nemohlo být stanoveno, jak se mají pohybovat cyklisti, např. namalovat pruh atp. – s chutí bych jej hrdě využil.

A tak jsou motoristé nervní z všudypřítomně kličkujících cyklistů. I motoristé by měli nějak podpořit cyklisty, aby měli své pruhy a cyklostezky a nesmrděli jim na silnicích.

3.     Čechistický když oni tak já přístup řidičů

To, co dělá zvláště městským Brněnským řidičům problém, je dodržovat zákony. Sáhněme si do svědomí. Problém je, že to dělají všichni, tak nějak se to stalo standardem. Někdy může drobná oklika zákona trochu pomoct či dopravu urychlit. Většinou to však příliš nepomůže. Řidiče můžeme dělit na dvě části. Na ty, co spěchají, porušují předpisy a jsou vychcaní a na ty, co nespěchají, dodržují předpisy a jsou nasraní. Tyhle dvě skupiny mezi sebou vedou vědomou válku. Já se snažím držet někde u středu. Občas spěchám, občas ne, tak různě. Také porušuji kdejaký předpis, stejně jako ostatní nejezdím 50, nýbrž 60 či více, jak to kde prostor umožňuje. Je jasné, že šedesátka v tom novým tunelu je blbost, taky tam nikdo 60 nejezdí. Nikdo, tu se rychle přizpůsobí i cizinci a vesničani.

Někdy si místní spěchaví naopak hrají na zmatené vesničany a i když ví, že ta dlouhá fronta směřuje do odbočovacího pruhu, kde taktéž budou odbočovat, předjedou tu kolonu v jiném pruhu a pak se tam vserou na myšku před pomaleji se rozjíždějící se řidiče, nebo je nějaký dobrák (vůl) pustí. A pak se tváří jakože aha, já nevěděl, že tady ty pruhy tak jsou, nebo uhni – nasrat – spěchám. Tradá, na co stát frontu? Vždycky, vždycky se tam je možné dostat. Jednou jsem to v rámci spěchání taktéž udělal, chce to jen trochu cviku, ale je to dost nefér.

Snažím se zachovat plynulost provozu a tak, pokud nespěchám, nehrnu se na maximum k semaforu, na kterým z dálky svítí červená a jelikož tu jedu už po stý tak už vím, že ještě dlouho tam svítit bude, protože vím, jak ty semafory navazují. Tak si jedu tak třicet, že mi to akorát vyjde. Mezitím mě předjedou spěchavci a vytvoří malou frontu u semaforu. Příliš si nepomohli, ale plynulá jízda je ta tam. Inu, kdo spěchá, na spotřebu a nějakou plynulost moc nehledí.

4.     Chodci

Někdy nadneseně trousím, že chodci by se měli zakázat. Chodci, obzvláště neřidiči a důchodci, mají pocit svatého práva kdykoliv vstoupit na silnici a nebýt při tom přejetý. Na přechodu i mimo něj, s rozhlédnutím se, i bez něj. Problémem je, že přechody fungují jako křižovatky s hlavní a vedlejší cestou. A ta hlavní je zde přechod. Chodci se trousí po jednom či malých houfech a chudák každé druhé auto musí přibrzdit či zastavit a počkat, poté se zase rozjet a sledovat v zrcátku jak dalšímu kolegovi za ním vlezla hned co projel na přechod nějaká další spěchající osoba.

Řešení této situace, které je již dlouhá léta západu známé, jsou semafory pro chodce. Neříkám, že v Brně nejsou. Jsou, ale je jich žalostně málo. Chodci pak narušují plynulost dopravy a jako vedlejší efekt si znečišťují ovzduší ještě o něco víc, protože rozjížděním aut se spotřebuje více benzínu, než když by ta auta jen projela.

Děsná je situace např. před fakultou stavební VUT na Veveří. Jsou zde za sebou tři přechody, kde se celý den trousí lidi.

5.     Městapo

= Městská policie Brno. Jejich revírem jsou Brněnské ulice, jejich tempo je vycházkové, jejich cílem jsou (kromě cyklistů projíždějících pěší zónou) špatně parkující auta, zejména pak stojící částečně na chodníku, na blikačky, přes den u kolejí, moc blízko u přechodu a hlavně těch, které nikomu nezavazí. Jejich oblíbenými lokalitami jsou Pekařská a Údolní. Jejich IQ je na bodu zero.

Od mého kamaráda malý komentář k onomu stání u kolejí. Kamarád bydlí přímo na ulici Údolní. Auta by zde přes den neměla stát, protože kdyby došlo k ucpání tramvajového pásu šalinama, tak aby zde mohla projet rychlá záchranná služba, hasiči atp. Zde dochází pouze k debilnímu vymáhání tohoto zákonu za účelem pokut. Pochybuju, že by se někdy stalo, že by se tahle ulice zacpala na tramvajovém pásu natolik, že by zde sanitka neprojela. Co se však stane při odtahu vozu? Ono ten odtah chvíli trvá. Přijede odtahovka s vypaseným měšťákem a zastaví kde jinde, než na kolejích. Ten vyskočí z auta a zatímco pracovník odtahovky si chystá rameno, on si zapisuje, fotí atp. Pak se auto zakurtnuje, zvedne, naloží a odjede. Zabere to minimálně 10 minut. Za tu dobu na údolní projedou aspoň dvě šaliny a nějaký ten trolejbus. Respektive – neprojedou. Auta se začnou taktéž řadit do kolony a vytvoří se zde regulérní dopravní zácpa, ze které by byl určitě řidič sanitky nebo hasičského vozu velice šťasten, že mu tu Městapo tak uctivě vyklízí prostor. A to, co vybírají za odtah? Dva tisíce? Si dělaj prdel, ne?

Další vychytávkou pro obézní policisty je takové bílé auto – pickup – s nápisem Brněnské komunikace. To stává většinou na parkovištích nebo u přechodu. A jakmile někdo nezaplatí, nebo zastaví příliš blízko přechodu, veliký kus sádla v reflexní vestě se vyvalí z auta a hodí bloček za stěrač. Tak tráví svou směnu. Fuj.

Ještě jsem viděl, jak s úsměvem měšťák dal bloček přenosovému vozu České televize stojícím přímo před kinem Scala, kde bylo spoustu místa, nestál na chodníku ani nikde špatně, ničemu nezavazel. A ten zmrd s úsměvem nalepil nálepku. Počastoval jsem ho frajerem a smutně jsem jel dál.

 

Závěrem? Nevím, asi se budu muset stát primátorem a zbudovat ty pruhy pro cyklisty nebo co…