Opravdu děláte to, co chcete?

Původní název měl být: Hlubokomyšlenková slátanina, ale asi by na to moc lidí nekliklo.

Dnešní svět je rozmanitý. V porovnání se světem před sto lety se možnosti, jak naložit se svým životem diametrálně rozmnožily. Pokud máte štěstí a narodíte se ve vyspělé zemi, kde z kohoutku teče studená a teplá voda, v obchodech je jídla, že nevíte které si koupit, a rodiče Vám dají kýžený prostor k sebevyjádření (a nepošlou Vás místo toho makat na pole), nic Vám nebrání vybrat si svou cestu životem. Pokud zanedbáme eventuélní částečný nátlak rodičů („Budeš prostě kovář jako já, děda, praděda, v naší rodina byli kováři odnepaměti a je to tradice – co na tom že jsi holka a chtěla bys bejt doktorka přírodních věd. Takovej patos!“) pak dříve nebo později – v období nazývaném mládí – dostaneme svůj život do svých rukou a je jen na nás, jak s ním naložíme.

Which.Way-350-x-320

Představte si teď svůj život jako souvislý seznam svých rozhodnutí. Tato rozhodnutí částečně utváří to, jak žijete. Dalším koláčem toho, co se s Vámi děje jsou rozhodnutí ostatních lidí. Rozhodnutí všech lidí se nevzájem ovlivňují (neexistuje akce bez reakce). Pro rýpaly uveďme že Váš život ovlivní i víceméně náhodné jevy (jako třeba zdravotní potíže, počasí, pohnutky domácích mazlíčků a zvířat obecně, pád meteoritu, atp. – nezabíhejme daleko od podstaty). Pokud by někdo věděl, jak se rozhodne každý člověk na planetě v jakékoliv situaci, věřím, že by mohl celkem přesně předpovědět budoucnost. Ale to je vedlejší.

Pozvolna jsem Tě, vážený čtenáři, navedl na přemýšlecí vlnu. V tomto krátkém odstavečku jen připojím chytrou teplou větu: Důkladně si rozmysli, jak naložíš s časem, který ti byl dán, ale nepromarni ho stálým rozmýšlením místo aby sis ho užíval plnými doušky!

Hů! A teď k věci: Jak jsem již říkal – možnosti lidí se zmnohonásobily. Mám však dojem, že zatím jich lidé neumí dobře využít. Žijeme v době nových technologických vymožností, nových myšlenek, nových pohledů na svět, nových názorů a hlavně: nevídaných možností, jak se svým životem naložit! Myslím si, že až příliš silně se v lidech drží dávno přežité předsudky a myšlenkové pochody („Však tak se to dycky dělalo, měli by tě asi za blázna, kdybys to dělal jinak.“). Byla by škoda si odepřít dělat nevídané věci, tak jak to chcete, jen z obavy „Co by na to řekli lidé okolo“. Dav okolo, jak už kdejaký psychonebosociolog říkal, je náš nějvětší policajt. Co by tomu asi maminka řekla, kdybych si půlku hlavy vyholila a druhou nabarvila na růžovo? – Jen příklad.

Bojí se lidé, že budou ukamenováni davem, když něco udělají jinak než dav? Nemyslím si, ale je jich málo – tím se paradoxně stávají snadným terčem davu a dav pak má pocit, že je správné držet jako dav a každého mimoběžníka podezřívat z přečinu proti zdravému rozumu. Nejde o to postavit se většinové společnosti, vzdorovat, hlásat moudra a plivat na vše okolo, jako na špatné. Myšlenka toho „být jiný“ je skryta v hromadě věcí: Především odstranění nesmyslných předsudků a bariér, které v sobě lidé mají. Dále pak si myslím, že většinová společnost si neumí příliš naslouchat, že si každý křičí to své a cokoliv mimořádného a nevšedního zdá se býti divné a nechtěné.

Současný životní model průměrného účastníka davu by mohl být asi takovýto: Narodil jsem se, vyvíjel jsem se, chodil jsem do školky, na základku a pak na gympl nebo střední školu. Šel jsem na vysokou nebo taky třeba ne, našel jsem si práci asi tak na dojíždění do 50km od baráku, nic moc, žádná sláva ale co se dá dělat, prachy potřebuju. Potkám super partnera, berem si hypotéku na barák, máme dvě děti a vůbec by nám nepřišlo divný, kdyby takhle žily i ty naše děti. — Dál už bych to nerozvíjel, není to pro sdělení tohoto článku podstatné.

Položte si ale otázku – opravdu chcete žít takový život? Věřím že mnozí ano, pohodlně bez přemýšlení, jak by to šlo udělat jinak, spokojeně až do smrti. Já mám však pocit, že na takovémto modelu je cosi útrpného, cosi svazujícího a zpátečnického. Neřeknu Vám jak, ale myslím, že život se dá pojmout všelijak! Co si jen dovedete představit! Přemýšlejte!

Žijeme v tolerantní zemi, kde není žádnou vyhláškou ani předpisem stanovené jak se česat a oblékat. V globálním měřítku žijeme v poměrně tolerantním světě, na kterém se můžeme víceméně svobodně pohybovat. A pokud něco nejde, vyvinuli jste málo snahy.

Vydejte se na cestu za svým štěstím, jak vám srdce s mozkem velí! Jednu velkou myšlenku však nezapomeňte, abyste se nestali jen vykřičeným pošukem, kterého opravdu dav určitě odsoudí. Nemyslete jen na sebe a své bohulibé životní poslání. Pomozte lidem pochopit Vaše úmysly, bavte se s nimi o všem možném, vpusťte je do svých myšlenek a (pokud nejsou uplně dutí) oni vás pustí ke svým. Zjistíte pak snadno, že každý člověk, byť se vám může zdát na první pohled hloupý, nesympatický, odpudivý nebo úplně blbý, má v sobě něco svého, co vám skrytě chce předat. A kdyby ne, uděláte radost, když ho vyslechnete – neubyde Vás. A když by bylo nejhůř, aspoň se poučíte, že tak vygumovaný jako on skončit nechcete. Pomáhejte lidem - někdy se to může zdát jako řehole, ale vrátí se Vám to.

Štěstí totiž musí být sdíleno. Málokdo by se dokázal radovat je tak sám jako trosečník na pustém ostrově – dokud bude člověk sám, nikdy nebude šťastný. A proto se mějte rádi, naslouchejte si a bla bla bla.. taková ta teplá slova, která však mají větší váhu, než všechno okolo ;-)

Nebudu snad ani zmiňovat, že náš čas zde je omezený. Pokud budete třeba 9 let studovat nějaký obor, abyste pak měli skvělou práci, věřte, že tímto studiem strávíte pravděpodobně víc než 10% doby svého života a to není málo. Tak pečlivě přemítejte a přemýšlejte, čas běží, hodiny tikají.

Jeden chlapík, se kterým jsme se zakecali po cestě z tábora na parkovišti, nám po chvíli povídání o tom, že děláme tábory pro děti, dobrovolně a ještě si za to platíme, sdělil zajímavou myšlenku. Říkal, že ve světě to chodí tak, že někteří lidé dělají za jiné. Chápal bych to tak, že jsou lidé, kteří dobrovolně vkládají do společnosti svou práci, jako službu pro ni. Je to miminálně zajímavý pohled.

Velice stručně a stroze shrnuto: Inspirujte se, dělejte věci co chcete dělat a dělejte je pořádně, dělejte je pro lidi okolo – buďte (budete?) šťastní!

Děkuji za přečtení, snad jsem ve Vás zanechal víc, než jen ztrátu času nad další nesmyslnou slátaninou.