Tak jaký to teda je v tom Bělorusku?

Ok. Pokusím se vydat nějaké shrnutí mých postřehů za dobu mého pobytu. Nevím odkud začít, tak třeba tím, že nebejt tu mít ženu, tak bych sem asi nejel. Nechci nikoho odrazovat od této zemičky, jistě se dá poznat na sto způsobů, ale pokud jste turističtí typové co lační po něčem zaujímavém, jako velehory, hustokaňony, gigamonstr věci atp., tak jo, taky se to tu najde, ale myslím si, že za ta všechna trápení (víza, nekonečné čekání na hranicích + není to zrovna blízko a Raynair tam fakt nelítá za pětikilo) to asi nestojí. Možná tak jet stopem, to by mi přišlo jako zdravá idea. Pokud vás ovšem možná zajímá i něco víc, než jen turistické atrakce, tak je tu mnoho pikantností, které dodají turistovi lačnícímu po dobrodružství trochu elánu!

Turistických cílů tu není zas tak mnoho. Jejich recenze najdete na netu ;) Válku přežil skromný počet zámků, nějaká ta pevnůstka, pravoslavný klášter, muzeum atp. Za zmínku stojí národní knihovna v Minsku, Bělavěžský prales a mě osobně zaujalo muzeum lidskýc malformací (Teratologické museum) a rozsáhlá sbírka muzea kamenů. Na malformace chuť nemám, ale když bych měl šutry po cestě, tak se tam stavím.

–> http://insidebelarus.com/article/unusual_museums_in_belarus

Co je na této zemi podle mě nejzajímavější, je to, jak jinak tu věci fungují. Jak se tu snoubí (a v Minsku obzvlášť) vše moderní, západní, bok po boku (nebo spíš sedíc si navzájem na klíně) diktátorsky-socialistickému režimu a dlouhotrvající špatné ekonomické situaci, na kterou už si lidé tak nějak zvykli.

Love

Pro pochopení rozdílu mezi stavem ekonomiky je hodně dobré si projít srovnání na webu Numbeo, zde:

–> http://www.numbeo.com/cost-of-living/compare_cities.jsp?country1=Czech+Republic&country2=Belarus&city1=Brno&city2=Minsk

V jedné věci si Češi s Bělorusy můžou podat ruku – rádi si stěžují. Ale já se jim ani moc nedivím. Na co si stěžují?

Není práce – a když je, tak za směšné peníze (prodavačka v supermarketu = 4.800 Kč měsíčně). Takže lidem chybí peníze… Aha, říkal jsem si: „Počkat, jak to myslíte, že lidi nemají peníze? Po ulicích se prohánějí krásná nová auta, všichni mají nějaký byt, viděl jsem minimum žebráků nebo bezdomovců v centru města… To se mi nezdá…“

„Ano to je pravda. Lidi opravdu nemají peníze na auto a na koupi bytu. Všechno si berou na leasing nebo na hypotéku. Procento úroku z půjčky na bydlení činí cca 25-30% ročně. Pohodička? Lidé do toho ale jdou, nic jiného jim nezbývá, nebo prostě hrozně chcou. Mimochodem – komický kontrast – v Bělorusku jsou hrozně populární Iphony. Věřte nebo ne, velmi často si lidi berou půjčku na Iphone…

Je to k zamyšlení. Jde o zemi, kde roční inflace národní měny činí 16% a lidé sledují kurz k dolaru a euru každý den. Bankám prý lidé nevěří. Země si prošla několika finančními krizemi. Hodnota peněz uložených v bance konstantné klesá… Možná proto lidé právě touží po něčem fyzickém, hmnotném, co svoji hodnotu má.

Minsk

Budu psát něco o tomto městě. Možná se to vztahuje i na jiná města v Bělorusku, ale jinde jsem zatím nebyl, toš abych si nevymýšlel. Uvedu pár takových věcí co bych řekl o tomto městě:

Minsk je město širokých bulvárů, alejí, dvorů mezi činžáky zaplněných vzrostlými stromy. Ale také tu najdeme odpudivé čtvrtě s holými prostranstvími, kde jsou jen baráky a paneláky. Většina domů v Minsku jsou právě paneláky.

Minsk je město rušné dopravy (dobrý relax pro obyvatele Moskvy), od semaforu k semaforu se jezdí na plý plyn (když jedu 50, dojedu akorát na další zelenou, ale všichni mě předjíždějí a mám pak pocit, že zdržuju – je třeba se přizpůsobit).

Do Minsku jezdí Rusové hrát do kasín, která jsou v Rusku zakázána.
Lidé v Minsku nevypadají dvakrát šťastně.
V Minsku jsou dvě linky metra, třetí se staví. Metro jezdí od 5:30 do 1:00, v noci MHD nejezdí.
Minsk je čisté zeleno-šedé město. Žije tu spousta sympatických pouličních kočiček. Pejskařů pomálu.

IMG_7709

Když jdete do banky nebo na poštu, kde není vyvolávací systém, stojí se u každýho okýnka řada a to tak, že další lidi v pořadí se lepí na ty lidi před nima. Nějaký ohyzdný chlapík mi zíral přes rameno když jsem si měnil hotovost a to mi přišlo strašný. Inu jiný kraj…

U pokladen to letos trvá. Potíže s vracením, počítáním a placením mají všichni, protože paralelně fungují dvě měny. Ta stará (100-500 000 bankovky) a nová (mince – kopějky a bankovky začínajících na 5 rublech). Nová měna je jako ta stará bez 4 nul. Ve výsledku se tedy stane, že zaplatím dvacetirublovou bankovkou nákup v obchodě a paní pokladní mi vrací desetitisícové… :-)

IMG_7721

Byty tu mají zvenku kliky, lidi se zevnitř pak zamykají. O chodby v panelácích se (podle mě) nikdo nestará a slouží jako kuřárny. Eklhaft.

Tři dny zpátky odstavili celé jedné čtvrti teplou vodu, další budou na řadě posléze. Na dva týdny. Ou!

Pokuta za propadlou technickou je významně menší částka než samotná technická prohlídka vozidel. Výsledek si doplňte sami.

V Minsku se vyrábí známe motocykly nesoucí jméno tohoto města: https://en.wikipedia.org/wiki/Minsk_%28motorcycle%29

V Minsku se nachází část závodů jedné z největších státem vlastněných automobilek v Evropě – MAZ: https://en.wikipedia.org/wiki/Minsk_Automobile_Plant

IMG_7745

BEL-VSJO

O příčině nebudu polemizovat, ale ta tři písmena „BEL“ svítí z každého rohu. Kromě toho, že každá instituce ve městě je v jednom případě pojmenovaná na 100% „Belarus“ (tedy kino Belarus, hotel Belarus, obchodní centrum Belarus…), je zde ohromné množství institucí a firem které začínají na BEL. Od tradičních jako BELPOČTA, BELARUSBANK, BELTELEKOM až po BELMARKET, BELWEST, BELKNIGI… atp. Rozodně nejlepší je Belakola (aka místní kofola), která není vůbec špatná. Celé to dokreslují plakáty s místními produkty nebo sportovci a motivačními hesly „Ja ljublju Belarus“ atp. Jsou to zkrátka patrioti. Máme se jak se máme, buďme na to hrdí :)

IMG_7732

Magaziny

V obchodech (magazínech) se dá koupit celkem stejný sortiment jako u nás, opravdu žádná velká exotika nebo seznace v tomto odstavci nepadne. Co se cen týče, to se nedá nějak shrnout, vychází to tak na stejno. Něco je dražší (víno, pivo, některé ovoce, asi obecně importovaný věci), něco je levnější (vejce třeba 10 vajec za 20 Kč, brambory, pečivo). Průměrný plat je poloviční jak u nás, ale supermarkety překypují zbožím a lidi kupují… tak asi pohoda ;) Zajímavostí podle mě hlavně je, že většina menších obchodů otvírá kolem 10:00 a má otevřeno do 18 nebo 19 hodin, drtivá většina supermarketů má otevřeno od 9 do 23 hodin. Když jsem říkal, že u nás lidi chodí do práce na pátou ráno, tak byli vyděšení :D Zkrátka to tu mají trochu posunuté ;)

Poslední špeky

Byli jsme na pivním festivalu v krásném rozlehlém parku. Něco takovýho se tam konalo prý úplně poprvé, vstup zadáčo a tak. Došli jsme tam kolem osmé a zjistili jsme, že od 20:00 skončil prodej piva (jediného prodávaného alkoholu). Smutní jsme šli stát frontu na limču… a hele, tamhle si lidi vodnášej pivo (20:15)… jdu tam, tiše se ptám, jestli tam lze dostat piva, chlapík ve frontě říká že jo. Stojím frontu a koukám jak obsluha luje do kelímků lidem z plechovek pivíčka pohodička. Už se blýskalo že přijdu pomalu na řadě když tu došli zezadu k stánku dva příslušníci milice (tady nemají policii ale milici) a jakože pane jak to je možný že dáváte lidem pivo vždyť už bylo vosem čisof! Týpka polil horkej pot, dolil dvě piva a podal výmluvný beznadějný pohled k pomalu se rozpouštějící zklamané frontě…

Když jsme pak posléze přes plot dovnitř propašovali lahváče z magazínu naproti, tak jsem pak zjistil, že se tu normálně vůbec nesmí v parku pít alkohol ani nikde na veřejnosti. Vzít si lahváče nebo vínko a posedět na dece v parku je ekvivalentem průseru. Nechápal jsem. Moje představy, že bych tu třeba mohl nějaký čas žít se rázem rozplynuly… Oh!

Prý aby se ožralí lidi neváleli po ulicích a v parku… No což o to, myšlenka dobrá, ale podle mě buzerace. Ostatně není nad to si čas od času trošku vylejt hlavu a poválet zeleň v parku, no ne? A tak lidi chlastaj doma, nebo u pultíku v magazínech, zrudlý bábušky si lijou vodku z plastový lahvičky do kelímků vod kafe. Kakája natura, takája kultura!

No nic, končím včas, BELARUSI HLAS!

IMG_7749

 

Bělorusku vstříc

Milý čtenáři, rád tě opět vítám na svém blogu. Poslední zápis je už dva roky starý, nedostal jsem se ani k tomu, abych ti povídal o putování po Balkáně, ale chtěl bych ti teď začít povídat o mé cestě za poznáním Běloruska.

V Bělorusku jsem nikdy předtím nebyl. Hodně jsem od něj slyšel od mé ženy, které je tento stát domovinou. Už koncem května tohoto roku odjela po delším pobytu v Česku zpět do Minsku. Já se ještě musel soustředit na státnice a tisíc dalších věcí, ale teď už se i můj odjezd nezadržitelně blíží. Jeden z hlavních důvodů mé cesty je svatební oslava s přáteli mé ženy a pár společnými známými, která se odehraje 20. srpna, takže budu určitě mimo jiné nápomocen při přípravách. No a druhou velkou pohnutkou je samozřejmě poznat Bělorusko, poznat tu zemi, o které už jsem tolik slyšel. Když lidem říkám, že mám ženu z Běloruska, někteří si myslí, že jde o nějakou část Ruska. Lidé, i já z počátku, mají někdy problém umístit Bělorusko na mapě Evropy a vyjmenovat jeho sousedy. O Bělorusku se v podstatě obecně moc neví. Je nám tak trochu vzdálené a většinou si lidi vybaví Lukašenka, boj za lidská práva… možná nějakého běloruského sportovce. Víme, že pro Francii je typické víno, pro Anglii čaj, pro Maďary lázně a klobásy, ale co to Bělorusko?

Záměrně jsem si nepůjčil žádného průvodce, neotevřel žádnou knihu, neskoukl žádný dokument. Jen jsem si stručně prošel tipy na WikiTravel a informace pro turisty na stránkách ministerstva zahraničních věcí. Chci se nechat překvapit, chci to nechat na sebe působit ;)

Přípravy

Na cestu do Běloruska je třeba si obstarat víza. Pro víze se člověk musí vydat na dva výlety do Prahy. Konzulární oddělení republiky Bělarus na Praze-Tróji je suterénní místnost s jednou přepážkou v pěkné vilce. Ziskání víza je v podstatě formalita. Přinesete vyplněný dotazník, který si můžete stáhnout na webu ambasády, fotku, doklad o pojištění a hotovo. Pokud chcete pobývat v BLR déle než měsíc nebo žádáte o vícevstupové vízum, musíte ještě doložit dokument „pozvání“ občana BLR (nebo zvoucí organizace – cestovní agentury), což vyžaduje ještě administrativu ze strany zvoucí osoby, kdy vyplní pozvánku, pošle ji poštou do Česka a tu pak přinesete s sebou. Pak už stačí jít do banky uhradit 60 € jako poplatek a je to. Opačným způsobem to funguje podobně, až na to, že moje manželka na české ambasádě v Minsku nemusí platit poplatek, nemusí ani prokazovat pojištění a zajištění cesty (jízdenky), což jinak je potřeba. No a za týden na výlet do Prahy znova a váš pas je vrácen s nalepeným vízem.

Já pojedu autem, takže mě čeká určitě dlouhé čekání na hranicích a zážitky z místního provozu. Už se nemůžu dočkat! :) Státní hranice mají dokonce i svůj web, kde je zobrazeno v reálném čase kolik aut čeká kde ve frontě (http://gpk.gov.by/en)! Taky se tu dočtete, co všechno budete na hranicích potřebovat, že vyplníte migrační kartu, kterou si pak musíte nechat ještě potrvdit v hotelu nebo na policii. Další info nahodím až to absolvuju ;)

Nóvosti

Co se jinak teď v Bělorusku děje z přehledu posledních novinových článků?

Měna se od 1. července „denominuje“. Díky vysoké inflaci se dostaly do oběhu statisícové bankovky a tak se člověk snadno stal milionářem. Všem bankovkám se tedy obrazně škrtnou čtyři nuly, vydají se nové bankovky a dokonce, poprvé v historii Běloruska i kovové mince. Mince se razily v Litvě a na Slovensku. V době mého pobytu budou v oběhu oba druhy, tj. stará i nová měna.

http://ekonomika.idnes.cz/belorusko-denominace-bankovky-ztrati-ctyri-nuly-fbr-/eko-zahranicni.aspx?c=A160628_195401_eko-zahranicni_ale

http://myfin.by/info/denominaciya (RU)

Vzhledem k špatné ekonomické situaci Ruska, na kterém je Bělorusko finančně závislé, se Lukašenko oportunisticky obrací k Evropské unii, se kterou (prostřednictvím kompromisů ve spoření výdajů a liberálnějším přístupu k politicky pronásledovaným osobám) navazuje vztah za účelem finanční podpory.

http://archiv.ihned.cz/c1-65357130-alexandr-lukasenko-se-obraci-od-moskvy-k-evropske-unii-tlaci-ho-k-tomu-stav-ekonomiky

Další reformy Lukašenka z rozhovoru s Běloruským novinářem o pozdějším odchodu do důchodu.

„Můj otec zemřel, když mu bylo 43 let. Takže na něm stát výrazně ušetřil. Průměrně se běloruské ženy dožívají 67 let, muži 65. Důchodu si tedy my muži užíváme zhruba kolem pěti let. Smysl této reformy může být vnímán jako pokus o velkolepou krádež. Podle prognóz Běloruského statistického výboru se muži, kteří se letos v Bělorusku narodili, dožijí jen 67 let. Užijí si tedy důchodu už jen dva roky.“

Zdroj: http://www.lidovky.cz/taticek-lukasenko-zlevnil-vodku-a-lid-pije-pije-a-pije-lici-belorusky-novinar-1wo-/zpravy-svet.aspx?c=A151029_092440_ln_zahranici_msl

Pracuj, nebo plať. A nejlépe obojí – „Přeloženo do jazyka běloruské reality: přišli jste o práci, a tudíž neplatíte daně? Místo nich zaplatíte vysokou pokutu. Nemáte na ni peníze, protože je nevyděláváte? Naúčtují vám další penále. Pořád nemáte, z čeho byste zaplatili? Nevadí, zákon na vás pamatuje: státu posloužíte veřejně prospěšnými pracemi, dokud svůj dluh neodčiníte.“

Zdroj: http://www.lidovky.cz/navrat-do-sovetskych-casu-belorusko-tresta-spolecenske-parazity-p9q-/zpravy-svet.aspx?c=A150415_144602_ln_zahranici_msl

Tak a to je pro dnešek vsjo! :)