Básně bez třásně aneb archiv aneb výplod

Neznámý malíř
Sežral halíř
A pak se ladně
Objevil v Kladně

Koupil si kapra
Až na tři patra
Byl chudý tak si
Stopnul taxi

A na stojáka
Chytil ptáka
A pošeptal mu
Vem si helmu

Volnost je dar
Z karlových var
Nemučte lidi
Všichni to vidí

Neznámé činy
Posrané plíny
To všechno dohromady
Vytváří chaos tady

Všude bahínko
Jen někde malinko
Seznamte se prosím
S králem kosím

Lesní víla
Už kdysi shnila
Kovář Chajda
Dadada dajda

Sezamová semínka
Chemická kádinka
Lískové ořechy
Vylezly na střechy

Červené lakýrky
Házely papírky
Pěkné, nové
Cigaretové

Reznoucí konev
Ticho, mír a řev
Nemaj se rádi
Ale plavou v kádi

Řezané pivo
Vlhké zdivo
Stojí křivo
To pivo

Našel jsem v uchu
Masařku, muchu
Ucha mi pučela,
Tak silně bzučela

Na dálnici
Zatáčka
Jméno krycí
Bouračka

Tento odstavec
Je přec
Jen hloupý
Kec

V zápalu hovoru
Orientaci
Národního odporu
A jiní tací

Našel jsem tam
V kapse
Z obrazu rám
V kapse

Nebudu se
Opakovat
Potřebuju
Restartovat

Bylo by nám líp
Kdyby teklo pivo
Z těch našich píp
Bylo by nám líp

Zítra se uvidíme
Přitulíme, poležíme
Hodíme řeč,
Zakouříme.

Lesník střelil
Minul, trefil
Trefil, minul
Válka – Kábul

Svetr poeticky
Lehce ožratý
Řekl jako vždycky
Serte na kabáty!!!

Slovo frk je sexy
Protože už nefrčí
Má komplexy

Nabil kvér a
Vystřelil
Minul těla
Pěkných chvil

Uchvácen rostlinou
Nemyslel na jinou
Potáhl, nabíjel
Když pátou odbíjel

Nemám vinu!
Neznám tu dívku!
Jenom vinu!
Měděnou cívku!

Kdosi venku
Tiše tikl
Kdosi vevnitř
Pšikl

Kiks neboli chyba
Když místo hrnce
Není ryba.
A tak jsem střelil srnce.

Slepý pozorovatel
Bůh či kat
Odvraceč dober i zel
Si šel zašukat

Francouzský polibek
Provedl
Kdo by to řek že ji
Podvedl

Kaštanová záře
Už se z deky páře
Prýže koupí kláře
Dva listy kalendáře

Dva listy kalendáře
Už stojí u oltáře
Snad ten leden
Nebude podveden

Fuj to sem se lek
Sek sem se a padl
Šedej pejsek na mě štěk
Až mi zvadl

Rekognoskuj
Chápej a rozhlížej se
Bojuj
Jako hrob, vyjímej se

Sexy karafiát
Hrál na klavír
Se skupinou kabát
Bránil mír

Nikdy nezapomenem
Psát slovo Mír
S velkým písmenem

Děda leží na posteli
Po složité operaci
Dříve než ho snědí ptáci
Uchýlil se k masturbaci

Levotoč a výskok
F klídu, sem ok
Co to meleš debile?
Neříkej mi debile!

Tlačitko sem
Tlačítko tam
Doufal jsem
Že jsi tam

Seděl jsem u stolu
Zlehka a pomalu
Jsem psal v zápalu
Poslední kapitolu

Pepíček macek
Je sice klacek
Pepíčkova Marie
Aspoň si užije

Pepíček macek
Má velkej klacek
Pepíčkova Marie
<h1>Aspoň si užije</h1>

Prohledal keře
Otevřel dveře
Nenašel vlevo
Básnické střevo

Na peróně
Vystrčil prdel
V druhé zóně
Protože smrděl

Smutně ležela
Mezi kolejemi
Kdyby tak věděla
Jak smutno je mi

Lesklá zubní
Sklovina
A šmrncovní
Prcina

Začal hlavou kroutit
Když z vemena
Nezačala proudit
Semena

Retardovaní
Jsou bytosti
Obětovaní
Krutosti

Zvoní zvoní
Telefon
Hlavu skloní
To je on

Zahajuji
Bez pointy
Zapaluji
Dva jointy

Děsíš mě!
Na bříše
Ležíš mně!
Sakra teď nevím jak dál…

Miluje mě! Miluje mě!
Já ji ještě více!
Kouká se na mě,
Jak děvka na panice!

Básničky mají
Etický kodex
A vzpomínají
Na sex

Tenkrát poprvé
Bylo to divné
Takové
Jako když plivne

V kostele před jeptiškami
Když to byly sexy dámy
Mladík sednul, vyzul boty
Strčil ruku pod kalhoty

Dosti bylo perverznosti
Uklízej
Již brzy přijdou hosti
Dolízej

Akord, baré, stupnice
Křivka, sečna, rovnice
Malba, koláž, štětec
Kretén, Výmaz, Blbec

Nahé dámy
Respektuji
Žádné foo páá
Nevzbuzuji.

Nazí páni
Nejsou k mání
Letos z vody
Vyšli z módy

Kost a kůže
Kdo pomůže?
Nemá masíčka
Anorektička

Vysoká teplota
To něco znamená
Hospoda Lamplota
Je dávno zavřená

Záviděl jsem lidem lásku
Od Nováků po Jirásků
Lásku mojí ztracenou.
Leží mi u kolenou.
Dostal jsem ji potvoru,
Má náhrobek z mramoru.

Trable a nezdary
Léčil jsem lektvary
Po jednom lektvaru
Jsem synem nezdaru.

Mí kamarádi
Říkají mi EMO Vašíčku
Nevidí rádi
Na mé ruce rybičku.

Jsem šťastný a krásný
A všem je to jasný
Proč?
Místo gelu na vlasy používám
Moč.

Kde je
Tolerance?
Ohřívá
Kopance?

Hnědá barva
Důležitá jako
Seschlá larva
Růžové sako

Už blábolím
Dochází mi nápady
Odeberu se
V zahrady

Ty zahrady purpurové
Jejichž brány reziví
Ukrývají lásky nové

Čas za padesát korun

Potřeboval jsem koupit nějaký vobyčejný nástěnný hodiny a tak jsem zašel do Kauflandu. V regálu byly dva druhy nejlevnějších hodin. Jedny za stopade, jedny za dvě stovky, v různých barevných variantách v obou cenových relacích, stejné velikosti. Jediné, čím se lišily, byla paradoxně barva krabičky, ve které byly zabaleny. A tak si říkám, hodiny jak hodiny, vemu ty za 150.

No hádejte co, dal jsem do nich baterku, hurá! Sláva! Normálně jely, tikaly, čas běžel… asi tak půlminuty, pak se zastavily a podobný scénář opakovaly po každém pokusu je nějak vzkřísit. Dokonce jsem i pro jistotu kopil ty nejdražší baterie, co jsem našel, kdyby to náhodou bylo šťávou. Nebylo. Ty hodiny nešly, rozhodl jsem se je vrátit.

Došel jsem do Kaufecu na reklamace a říkám něco jakože bych je chtěl reklamovat, že nejdou. Paní za přepážkou jako léty učený robot kývala hlavou, vyžádala si účtenku a cosi ťukala do klávesnice, vypadala že je trochu mimo. Ptám se: „Reklamoval tady ještě někdo tyhlety hodiny?“, „No jo, určitě je tady někdo reklamoval.“ s takovým tónem a výrazem, že jsem si opravdu nebyl jistý, jestli si vůbec ona sama uvědomuje, co říká.

Vyfasoval jsem svůj obnos stopadesáti korun zpátky a jal se jít koupit jiné hodiny. Koupil jsem nakonec úplně naprosto totožné hodiny (s jinou barvou krabičky), ale o 50 korun dražší.

Jaké bylo mé (očekávané) překvapení, když po vložení baterie tyto naprosto identické, přísahám bohu uplně stejné hodiny začaly šlapat bez problémů a šlapou doteď. Tikají možná maličko jinak, a hlavně, jdou!

Je radostné, když k těmto pokročilým hodinám vyšší třídy výrobce zabudoval i funkci hodin.

PS: Díky novému elektronickému systému na úřadě budou pracovníci úřadů chybu vzniklou při migraci databáze opravovat 12 let. Čekací doba.. ani se neptejte, šetřete časem, nešetřete na čase!

Ženy jsou jako Windows 8 (krátké zamyšlení)

Na první pohled a chvíle strávené s nimi skvělé:
- Elegantní vzhled, rychlá instalace, zajímavé a nové prostředí.

Po čase se však vyskytnou první mouchy, jako např.:
- Nefunkční ovladače.
- Zmíněný elegantní vzhled byl jak se zdá vyvážen mizernou funkčností systému.

A nakonec to dopadne tak, že hledáš cestu, jak se jich zbavit a navrátit se k původnímu systému bez větších následků, což se většinou nepodaří.

Nakonec se najdou lidé, kteří se tě budou ptát, jak jsi byl spokojený a proč jsi je (ji) opustil?

A ty jim jen řekneš, že Windows 8 jsou jako ženy.

Paradox dítěte přes silnici přebíhajícího

Zdá se to býti nanejvýš správné a příkladné: Od mala se svou ratolestí nepřeběhnout ani jedinkrát silnici, vždy raději (i za cenu počkání na další přípoj MHD) jít kousek dál k přechodu, popř. v klidu počkat na zelenou.

Otázka však zní: Až se jednoho dne samostatně se po ulicích pohybující středně odrostlá ratolest rozhodne, že v rámci „chytnutí autobusu“, ušetření času či přirozené lenivosti přeběhne přes rušnější ulici, nebude pak, vzhledem k nezkušenosti dítěte s danou problematikou, toto přebíhání mnohem nebezpečnější a pravděpodobnost nehody o mnoho vyšší?

Pokud budeme se svým dítětem přebíhat silnici odmalička, naučí se odhadovat rychlost blížících se vozidel a naučí se správně určit okamžik přeběhnutí tak, aby neohrozilo sebe, ani neomezilo dopravu.

So?

Proč nepouštím chodce přes přechod?

Na to existuje jednoduchý myšlenkový pochod a odpověď.

Jak jistě víte, abych pustil chodce přes přechod, musím zabrzdit a také se potom rozjet. Energie, kterou musí motor vyvinout, aby uvedl auto opět do rychlosti 50km/h souvisí se spáleným benzínem a tímpádem i s emisemi, které se linou od výfuku mého ne uplně nového, ne uplně ekofriendly auta.
Tím, že nechám chodce, ať si počkají, až nic nepojede jim tak šetřím zdraví!
Nehledě na to, že malinko šetřím benzínem a tím i svou peněženku, v neposlední řadě zdroje, které nejsou nevyčerpatelné (ropa).
Diskutování o tom, zda by měl nebo neměl mít chodec na přechodu přednost přenechám jiným.